Vsadím se, že už jsi určitě slyšel v televizi nebo četl články o tom, jak nebezpečná jsou vajíčka, protože způsobují rakovinu, nebo jak je brokolice zdravá, protože snižuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění a prodlužuje život.
Tyto poplašné zprávy s cílem stáhnout na sebe pozornost (a zvýšit autorovi příjem z reklamy) většinou začínají stejným magickým zaklínadlem „Nedávné studie prokázaly“.
Asi neexistuje nic prázdnějšího než takové tvrzení, ale přesto se k němu lidé uchylují, když dojde na debatu při které náhle ztrácí argumenty, aby si pomocí nedávných studií uchránili svoje názory (nebo skryli, že dané problematice vůbec nerozumí).
Co je to studie?
Na začátku je potřeba si vyjasnit, co to ta studie vlastně je. V podstatě se nejedná o nic víc než o určitý druh testu, kde se experimentálně testuje určitá hypotéza, která může být testem buď potvrzena nebo vyvrácena.
Kdo to platí?
Je tu však jeden zásadní problém. Kvalitně provedené a zdokumentované klinické testy jsou extrémně časově a finančně náročné, a někdo za ně musí zaplatit. Vědci jsou tradičně poměrně chudí lidé, aby si mohli studie platit sami, ale náklady někdo prostě uhradit musí.
Většina studií, které se zaměřují na vliv různých látek na lidské zdraví, je prováděna (nebo alespoň financována) firmami, které mají z jejich výsledku užitek.
Je to celkem logické. Lidem dnes už nestačí jen názor nějakého samozvaného guru, a proto se tito prodavači deště schovávají za magické zaklínadlo „Nedávné studie prokázaly“.
Pokud na takového šarlatána narazíš, zkus mu nejdřív položit dvě otázky:
- Kde si tu studii můžu přečíst? Pošli mi odkaz.
- Kdo tu studii zpracoval a kdo jí financoval?
Většinou se setkáš jen s pokrčenými rameni a otevřenou pusou. Lidé, kteří tohle zaklínadlo používají totiž o těch studiích zpravidla nic netuší, nebo je ve skutečnosti vůbec nečetli, nebo se nezabývali možným konfliktem zájmů.
Jenom chtějí znít vzdělaně a důležitě, možná někde slyšeli nebo četli o nějaké studii a pouze to papouškují, přestože studii nikdy na vlastní oči neviděli. Proč? Protože studovat studie je fakt dřina!
Dr. Attia má na svém blogu celý seriál článků o tom, jak náročné je studovat studie a navíc upozorňuje na populární problémy, se kterými se studie většinou potýkají.
Není studie jako studie
Dalším důležitým faktorem je, o jaký typ studie se vlastně jedná, protože kvalita studie se měří podle průkaznosti.
Pokusím se stručně vysvětlit tento obrázek s pyramidou, kde máme tři základní typy studií:
- RCT
- Epidemiologie
- Případové studie
RCT
Když pominu meta analýzy úplně na vrcholu, tak časově a finančně nejnáročnější jsou randomizované kontrolované klinické zkoušky (RCT), ze kterých jsou pak meta analýzy a systematické přehledy sestavovány.
Možná tě překvapí informace, že v oblasti zdravé výživy a vhodného stravování člověka nikdy nebyla na lidech provedena žádná dlouhodobá studie v kvalitě randomizované kontrolované klinické zkoušky.
Jedině RCT jsou schopné prokázat kauzalitu, tedy příčinu a následek. Vzhledem k tomu, že na lidech nic takového nebylo v oblasti stravování provedeno, je nesmysl mluvit o příčině a následku a pokud to někdo dělá, tak ti prostě a jednoduše lže.
Epidemiologie
Na druhém místě se nachází studie založené na pozorování. Tyto studie jsou občas nazývané jako epidemiologické a jejich nejčastější podobou je vyplněný formulář.
Lidé prostě vyplní podobný dotazník, kde uvedou jak často jedí, z čeho se jejich strava skládá a jak často chodí do restaurace. Na základě takových dotazníků se pak sledují podobné styly stravování a výskyt různých druhů onemocnění.
Důležité však je, že epidemiologické studie nejsou schopné prokázat kauzalitu, pouze korelaci.
Korelace znamená, že dva jevy se mohou vyskytovat za stejných podmínek, aniž by jeden byl příčinou druhého. Pokud se například zaznamená zvýšený výskyt hasičů při zvýšeném množství nahlášených požárů, málokdo z toho bude usuzovat, že hasiči způsobují požár.
V tomhle případě je každému jasné, že hasiči přijeli oheň uhasit, ale na jeho vznik nemají žádný vliv. Ovšem stačí zaměnit hasiče za cholesterol, a všechno je jinak.
Každý z nás už určitě slyšel, jak cholesterol ucpává cévy, a proto je potřeba jíst nízkotučné výrobky a na vysoký cholesterol brát léky jako jsou populární statiny.
Problém je v tom, že cholesterol je jen nevinný hasič, kterého tělo vysílá na místo poškození cévy, aby zalepil díry způsobené zánětem. Cholesterol není příčina problému, protože poškození cévy nezpůsobil.
Snaha snižovat cholesterol v těle je podobně nesmyslná jako snaha snižovat počet hasičů, aby se nevyskytovali u požárů v tak velkém množství.
Asi nejznámějším příkladem pokřiveného vědeckého přístupu je nechvalně známá studie ze sedmi zemí od Ancela Keyse (jehož karikatura je na úvodním obrázku tohoto článku).
Ancel Keys si záměrně vybral pro své závěry pouze ty země, kde korelovala konzumace tuků s výskytem onemocnění srdce, zbytek zemí vyřadil a pak dokonce tvrdil, že mezi konzumací tuků a onemocněním srdce je kauzalita.
Je to podobné jako kdyby tvrdil, že když při každé premiéře nového filmu s Nicolasem Cagem došlo ke zvýšenému počtu utonulých lidí v zahradních bazénech, tak tento herec způsobil jejich smrt.
Případové studie
Poslední v žebříčku relevantnosti jsou tzv. případové studie, které by měly sloužit pouze k formulaci hypotéz, většinou se jedná o studie prováděné na zvířatech, typicky na hlodavcích.
Problém při přebírání závěrů z těchto studií je zjevný – člověk není hlodavec, nestravuje se jako hlodavec, nežije tak dlouho (krátce) jako hlodavec a celkově se od hlodavce (překvapivě) dost liší.
