Pšenice je jednou z nejpopulárnějších obilovin, kterou najdeš téměř v každém jídle. Globální produkce přesnice byla v roce 2022 zhruba 778 milionů tun, což je ve srovnání s předchozích rokem nárůst o přibližně 4 miliony tun.
Pšenici najdeš v pečivu všeho druhu, snídaňových cereáliích, sušenkách, palačinkách, vaflích, dortech a samozřejmě je i v těstovinách a pizze.
Pokud jde ale o negativní dopady konzumace pšenice na zdraví člověka, existuje hned několik studií, které spojují pšenici se vznikem zánětlivých onemocnění.
Tady je několik příkladů, jak pšenice přispívá k rozvoji zánětů:
- stojí za nadměrnou konzumací sacharidů
- poškozuje tkáně díky lektinu
- obsahuje mykotoxiny
- obsahuje pesticidy
V tomhle článku si projdeme všechny tyto problémy s odkazem na relevantní studie a jejich závěry.
Obsah
| Co je to zánětlivost? | Pesticidy |
| Sacharidy a zánětlivost | Přemnožení bakterií a propustnost střev |
| Obiloviny, glykace a zánětlivost | Lektiny |
| Lepek | Mykotoxiny |
Co je to zánětlivost?
Obecně řečeno je zánět či zánětlivost přirozenou reakcí organizmu na poškození tkání. Jedná se o obranný systém, který pomáhá při boji s infekcí, hojení zranění a odstraňování toxických látek.
Pokud pracuje tento systém správně, pak trvá zánětlivý proces v řádu několika hodin až dnů.
Pokud ale svoje tělo dlouhodobě a opakovaně vystavuješ situacím a látkám, které zánět vyvolávají, může se z akutní zánětlivé reakce stát chronická, která pak přetrvává klidně i několik měsíců či let, poškozuje tkáně a orgány a vede ke vzniku různých onemocnění. [1]
Moderní způsob života je spojen se stresem, vysokým příjmem sacharidů, konzumací rostlinných toxinů jako je lepek a lektin. K tomu se většinou přidá dlouhodobé užívání léků pro zmírnění průběhu vzniklých zdravotních problémů. Tato konzervativní léčba bohužel řeší pouze příčinu, nikoliv následek. [2]
Existují tzv. idiopatická onemocnění, jejichž původ není znám a lékaři o nich říkají, že vznikají samovolně. Taková onemocnění nelze léčit, protože nelze stanovit jejich příčinu. Dochází tak pouze ke snaze limitovat jejich negativní projevy.
Typickým příkladem jsou právě tzv. idiopatické střevní záněty, což je celá skupina chronických autoimunitních onemocnění postihujících zažívací trakt. Tato onemocnění jsou považována za nevyléčitelná a střídá se u nich období klidu (remise) a vzplanutí (relapsu).
Světová zdravotnická organizace považuje onemocnění spojená s chronickými záněty za celosvětově nejzávažnější příčinu úmrtí.
Mezi nejčastější zánětlivá onemocnění patří:
- mrtvice
- onemocnění dýchací soustavy
- srdeční poruchy
- rakovina
- obezita
- cukrovka
- neurologické poruchy
Očekává se že v následujících dekádách dramaticky vzroste výskyt těchto chronických chorob. Otázkou je, co je způsobuje.
Je prokázáno, že geny i fyziologie našich prehistorických předchůdců jsou téměř identické s těmi našimi. Naše těla jsou vytvořena tak, aby se rychle zotavila ze zánětu díky živinám z paleolitického jídla, zejména z tučného masa.
V současné době jsou naše geny vystavovány podmínkám, které jsou naprosto odlišné od těch, na které jsou adaptovány. Jsme neustále ve stresu, máme málo pohybu, prožíváme úzkost a navíc získáváme většinu energie z obilovin a toxických průmyslových olejů ze semen.
Sacharidy a zánětlivost
Velké množství studií ukázalo, že strava bohatá na sacharidy podporuje vznik chronických zánětů. Zánětlivé účinky sacharidů se nejvíce projevují ve srovnání s konzumací jídel s nízkým obsahem sacharidů a vysokým obsahem tuků. [3] [4] [5]
Veškeré obiloviny mají extrémně vysoké množství sacharidů (škrobů), které se už v puse díky amyláze ve slinách rozkládají na jednodušší cukry (maltózu a dextriny).
Obsah škrobu v pšenici je 74% v sušině, jak je zřejmé z následující tabulky.
| Základní rostliny | Obsah škrobu v % v sušině |
|---|---|
| Rýže | 89 |
| Brambory | 82 |
| Maniok | 77 |
| Ječmen | 75 |
| Pšenice | 74 |
| Čirok | 74 |
| Žito | 72 |
| Batáty | 72 |
| Kukuřice | 71 |
| Hrách | 40 |
100 gramů pšenice má tedy stejný obsahu cukru jako dvě plechovky Coca-Coly.
Dr. David Perlmutter, autor knihy Grain Brain, zjistil na základě desítek let výzkumu, že vysoká konzumace sacharidů a lepku způsobuje chronická zánětlivá onemocnění v mozku a vede k úzkostem, depresím a Alzheimerově chorobě. [6]
Jeho knížka byla přeložena do češtiny pod názvem Moučný mozek a najdeš jí v elektronické verzi třeba na Alze.
Obiloviny, glykace a zánětlivost
Hlavní způsob, kterým se obiloviny podílejí na vzniku chronických onemocnění, je proces zvaný glykace. Jedná se o situaci, kdy se molekuly glukózy vážou na proteiny, tuky, RNA a DNA, čímž způsobují jejich poškození.
Tyto glukózové vazby vytváří toxické látky zvané AGE (advanced glycation end-products), které způsobují záněty a oxidativní stres. [7]
Jedním z příkladů je vazba glukózy na kolagen, který je díky tomu křehký, méně elastický a způsobuje rychlejší stárnutí kůže.
Postupem času vede konzumace obilovin k akumulaci toxických látek v různých tkáních těla a přispívá tak k rozvoji chronických onemocnění. [8] [9]
Mezi chronické nemoci spojené s glykací patří:
- oslabení imunitního systému [10]
- Alzheimerova choroba [11]
- selhání ledvin [12]
- cukrovka
- poškození zraku [13]
- PCOS [14]
- endometrióza [15]
- vysoký krevní tlak [16]
- srdeční choroby [17]
- rakovina a rezistence vůči chemoterapii [18]
Lepek
Lepek je druh proteinu, který se vyskytuje ve většině obilovin a tím pádem i v produktech z mouky, jako je pečivo a těstoviny. Právě díky lepku je pečivo nadýchané a měkké.
Intolerace lepku se připisuje genetické poruše známé jako celiakie, která způsobuje záněty a poškození střev. [19] [20]
Ukazuje se však, že lepek může způsobovat záněty i u lidí, kteří celiakii nemají.
V obilovinách se totiž přirozeně vyskytují toxické pesticidy, které spouští zánětlivou reakci bez ohledu na to, zda dotyčný trpí celiakií. [21] [22]
Záněty způsobené lepkem jsou spojené s proteinem, kterému se říká gliadin. Tělo vnímá tento protein jako hrozbu a imunitní systém uvolňuje zánětlivé cytokiny, které poškozují střevní výstélku.
Postupně tento zánětlivý proces může vést k propustnosti střev, díky které se patogeny dostávají do krve, usazují se v různých orgánech a způsobují další záněty. [23]
Studie ukázaly, že už 15 hodin po konzumaci obilovin s lepkem se gliadin dostává do krve a z ní se rozšiřuje do celého těla.
Bylo prokázáno, že eliminace obilovin s obsahem lepku snižuje projevy zánětlivé artritidy a to i u pacientů, u kterých selhává konzervativní léčba pomocí léků. [24]
Přestože je lepek nejvíce spojován právě s pšenicí, ostatní obiloviny ho obsahují dostatečné množství na to, aby se spustila zánětlivá reakce. Patří mezi ně:
- ječmen
- oves
- žito
- špalda
- kamut
Pravidelná konzumace těchto obilovin vystavuje tělo opakovaně negativním účinkům lepku a může vést k chronickým zánětům.
Mrkni se na video Dr. Osbourna, ve kterém vysvětluje, jak ti může eliminace lepku ze stravy pomoci.
Pesticidy
Glyfosát je pesticid používaný při pěstování obilovin k likvidaci plevele. Podle Světové zdravotnické organizace je ale „pravděpodobně karcinogenní“.
Jakmile se glyfosát dostane do tvého střeva, významným způsobem stimuluje vysoce zánětlivý protein zonulin. [25]
Přítomnost zonulinu je považována za hlavní signál poškozené funkce střevní stěny a důvod vzniku autoimunitních, neurodegenerativních a nádorových onemocnění. [26]
Jakmile se poškodí střevní stěna, může se zonulin dostat do krve a rozšířit tak zánět do ostatních částí těla. Kombinace lepku a glyfosátu je tak silným faktorem při vzniku střevních a systémových zánětů.
Dalším důvodem, proč se vyhnout ovesné kaši je, že např. v Americe se používá glyfosát u 1/3 produkce pšenice a téměř u veškeré produkce ovsa. [27]
Jedna nedávná studie zjistila, že glyfosát obsahovalo 28 testovaných ovesných výrobků pro děti, z toho u 26 z nich bylo množství glyfosátu vyšší než je povolená hodnota.
Kanadská potravinářská inspekce zjistila následující množství glyfosátu v oblíbených jídlech.
| Produkt | Procento vzorků s obsahem glyfosátů |
|---|---|
| Pizza | 90 |
| Pšeničná mouka | 88 |
| Sušenky | 84 |
| Těstoviny | 84 |
| Ovesné vločky | 75 |
| Cizrna | 70 |
| Čočka | 67 |
Přemnožení bakterií a propustnost střev
Nedávné studie ukázaly, že konzumace velkého množství sacharidů způsobuje růst škodlivých bakterií ve střevě a zároveň ničí ty, které jsou zdraví prospěšné, chrání střevo proti endotoxinům a posilují střevní membránu. [28]
Tento dvojitý frontální útok cukrů oslabuje střevní výstélku a zvyšuje propustnost střev, díky které se škodlivé látky z obilovin a částečky jídla dostávájí do krve a v ní cestují k ostatním tělesným orgánům, což vede k zánětům. [29] [30]
Bylo prokázáno, že téměř všechny obiloviny spadají do kategorie FODMAPS, tedy kvasících sacharidů, které by měly být z jídelníčku odstraněny zejména u lidí trpících právě přemnožením bakterií a syndromem zvýšené propustnosti střev. [31] [32]
Lektiny
Většina obilovin obsahuje velké množství lektinů, což jsou lepkavé proteiny, které se vážou na sacharidy.
Tělo reaguje na lektiny ve střevě jako na toxické látky, čímž dochází ke vzniku zánětu a následně k propustnosti střev.
Lektiny jsou také schopné se dostat do krve přes střevní stěnu a pak se navázat na různé tkáně, což způsobuje rozšíření zánětu.
Mykotoxiny
Mykotoxiny jsou jedovaté látky produkované houbami a plísněmi, které se nacházejí v kontaminovaných obilovinách.
Jedná se o stále větší problém, protože obiloviny jsou uchovávány ve vlhčích a teplejších podmínkách díky klimatických změnám.
Tato studie ukázala, že například v Zimbabwe bylo 13-25% pšenice a 50% kukuřice kontaminováno mykotoxiny.
Tělo reaguje na mykotoxiny jako na toxické ohrožení a uvolňuje zánětotvorné cytokiny, které se vážou na buněčné receptory.
To způsobuje autoimunitní problémy vedoucí k ucpaným cévám, různým druhům rakoviny a nervovým poruchám.
Použité zdroje
1. The inflammation theory of disease
3. A high-carbohydrate diet induces greater inflammation than a high-fat diet in mouse skeletal muscle
5. Effect of High Carbohydrate Diet on Complete Freund’s Adjuvant Induced Inflammation in Rats
6. A high-carb diet may lead to brain inflammation, says Dr. David Perlmutter
7. Involvement of advanced glycation end-products (AGEs) in Alzheimer’s disease
11. Involvement of advanced glycation end-products (AGEs) in Alzheimer’s disease
12. Advanced glycation end-products and the kidney
13. Too sweet: Problems of protein glycation in the eye
14. Advanced Glycation End Products: Link between Diet and Ovulatory Dysfunction in PCOS?
17. Relationship of Advanced Glycation End Products With Cardiovascular Disease in Menopausal Women
18. Cancer Malignancy Is Enhanced by Glyceraldehyde-Derived Advanced Glycation End-Products
19. Celiac disease: a comprehensive current review
20. The lectin properties of gluten as the basis of the pathomechanism of gluten-sensitive enteropathy
24. Efficacy of gluten-free diet in patients with rheumatoid arthritis
25. Targeting zonulin and intestinal epithelial barrier function to prevent onset of arthritis
26. Zonulin, regulation of tight junctions, and autoimmune diseases
27. 100 Percent of Oat Products Tested Positive for Glyphosate
28. High Intake of Sugar and the Balance between Pro- and Anti-Inflammatory Gut Bacteria
29. Gut microbiota, intestinal permeability, obesity-induced inflammation, and liver injury
30. Causality of small and large intestinal microbiota in weight regulation and insulin resistance
31. Low-FODMAP Diet for Treatment of Irritable Bowel Syndrome
